Docela si považuji 19.místo na Mistrovství republiky ,,amatérských“ cyklistů v Bělči v časovce jednotlivců.
Potěšil mě také výkon na pohárovém závodě Šumavské ligy v okolí Velhartic. Šumavské kopce mě nezdolaly a já jsem byl schopen spurtovat pro 2.místo v kategorii příchozích.

Musím se, ale pochlubit. 8.srpna jsem byl pasován do "šlechtického stavu" a stal jsem se rytířem Valašského království. Spolu se mnou si tuto čestnou událost a hlavně spoustu legrace užili i další osobnosti našeho sportu. Mezi jinými i lyžařka Olga Charvátová, zápasník Vítězslav Mácha a skokané na lyžích Franta Jež a Honza Mazoch.
S transfůzí modré krve mi to jezdí ještě o poznání lépe.

S trenérem Jožkou Kratinou jsme měli v zásobě dva plány. V případě zázračné nominace na Paralympiádu jsem měl absolvovat 14 denní vysokohorskou přípravu v italském Livignu.
Zázrak se nekonal a já jsem zvolil variantu druhou a odjel jsem do Rakouska na Světový týden cyklistiky.

Báječné tréninkové podmínky v kopcích kousek od slovinských hranic. Etapový závod o trikot mezi cyklisty s handicapem se sestává ze čtyř etap. Bohužel druhou z nich jsem nedokončil kvůli defektu a z boje o celkový triumf jsem vypadl. Zdejší systém přesto dovoluje absolvovat ostatní etapy a utkat se tak, alespoň o dílčí vavříny. Další dvě etapy jsem již vyhrál a potěšil mě především čas v závěrečné časovce jednotlivců. Podle oficiálních výsledků rychlostní průměr 42km za hodinu.
Rekordního času se nám podařilo dosáhnout s Jirkou Kalouskem (náš reprezentant jezdící s jednou rukou) v časovce dvojic.

Poháru jsem se dočkal i v silničním mezinárodním závodě amatérské kategorie mezi nepostiženými cyklisty. Trasa vedla přes dva kopce s neskutečným převýšením a 11.místo mělo slušný ohlas.
Nakonec jsem si udělal radost ve veřejném silničním závodě, který celý podnik v Deutschlandsbergu završuje. S tzv. dvounožci, cyklisty bez handicapu avšak velmi rozdílné výkonnosti jsem konečně utrpěl vítězství.

Včera jsem se zúčastnil zasedání Prezídia Českého svazu cyklistiky k projednání mého odvolání na verdikt disciplinární komise. Ta mě jak známo v červenci potrestala odebráním licence za údajné neoprávněné používání reprezentačního dresu na závodech v zahraničí.
Oficiální výsledek mého odvolání ještě nemám, ale je zřejmé, že Prezídium mé zdůvodnění neshledá opodstatněným.
Přesto jsme si pohovořili i o dalších sporných otázkách okolo cyklistiky handicapovaných a pan prezident Štětina mi slíbil, že se minimálně novou podobou směrnic pro handicapované cyklisty, včetně nominačních kritérií budou zabývat. Po paralympiádě v Pekingu…

Samozřejmě, že mi je z faktu, že nebudu moci prodat svoji formu v Pekingu smutno, ale cyklistický život mi tím nekončí. Čeká mě ještě slušná porce závodů v Čechách a moc se těším na Krále Šumavy.
Řediteli závodů Frantovi Štraitovi jsem přislíbil svojí účast a rád bych dal Krále konečně s pocitem dobrého výkonu.

Tak snad se blýská na lepší časy...

Michal Stark,
Dukla Praha